neděle 25.1.2016

MS DN 2016, Vaclav bOd rána leží nad jezerem hustá mlha. A vím to přesně, protože na led přijíždím mezi prvními. Je velmi teplé počasí, v noci už nemrzlo a přes den bude 5 stupňů nad nulou. Na ledě je voda. Vítr žádný a pokud bude tak slabý celý den. Přesto jsme se včera připravovali, brousili brusle do měkčího ledu a ladili vše možné. Skipper meeting se několikrát odkládá o hodinu, závodní komise chce v závodu pokračovat, pokud to podmínky dovolí.

Odklad startu využívá mnoho závodníků pro přemístění svých těžších vleků pryč z ledu na břeh. Led je i přes oblevu stále dost silný ale jeden nikdy neví. Já mám vlek na břehu už od včerejšího dne a s autem na led už nevjíždím. Na ledě přesto stále parkuje asi 30 aut.

A protože náš tým nikdy nezahálí, uspořádáme v jeho rámci soutěž, ve které jde o to, kdo dojede nejdál bez plachty. Josef Mareček má totiž siloměr. Různí jezdci nazouvají různé brusle, abychom viděli, co na daný led funguje nejlíp. Pomocí siloměru napínáme gumicuk zapřažený za jachtu. Tah je 17.3 kg a zkoušíme, kdo dojede nejdál. Je u toho plno legrace a podívat se přicházejí i jiní závodníci a nevěří svým očím. Soutěž s náskokem vyhrává Martin Vacula. Můj výsledek je druhý nejhorší, nevím, jak jsem se včera mohl kvalifikovat do A skupiny.

V jednu hodinu odpoledne komise definitivně odkládá start na druhý den. Máme obavy, co se bude dál dít. Máme obavy z dalších velmi teplých dnů, které mají následovat. Na ledu se velmi rychle mohou vytvořit nebezpečné díry, led se působením větru může začít hýbat, rozpraskat, otevřít trhliny a znemožnit tak další bezpečné ježdění.

No, uvidíme, co bude zítra…