2. března 2014

Dnes jsme měli snídani extra brzy. Naše parta (Vojta a já) jsme připravovali brusle až do půl jedné v noci. Protiparta (Martin a Roman) už zkušeně dávno spali. Protiparta jsou proto, že mají pokoj naproti nám. Obě party máme hrozně malé pokojíčky, i když protiparta tvrdí, že máme větší. Ráno k nám vtrhnul Roman, že se máme podívat z okna. Venku padal sníh. Velké zklamání, máme vše naladěno na černý a hladký led. Sníh jsme viděli naposled loni a já pak ještě v televizi ve vánoční pohádce.

V 9:00 ráno jsme na ledě, první skipper meeting. Vede ho – kdo jiný, než Stan Macur. Za hodinu máme být na startu. Jsme totiž rozděleni do tří skupin. Obvykle to bývají čtyři skupiny. Ledová plocha je zde dost velká, aby pojmula početnější skupiny okolo 60 lodí. Závod bude alespoň rychleji odsýpat. Přihlášeno je asi 185 závodníků. Prvních 12 ve skupině postoupí do další skupiny. Jako první vystartuje skupina C, ve které je Vojta a Roman.

Cesta na závodiště je utrpení. Nefouká dost na to, abychom mohli s těžce naloženými loděmi dojet. Tlačíme, koloběžkujeme a znovu rozbíháme. Na ledu leží 3-4 cm velmi vlhkého sněhu, který se šíleně lepí na brusle.  Po malé pauze se okamžitě pouštíme do testování bruslí a nastavení trimu. Já jsem trochu vyplašený, nic mi nejede. Až nakonec, zkusím vkládané brusle 440 C, jako na hladký led a ty mi jedou stejně rychle, jako ty Martinovy. To už ale Vojta s Romanem stojí na startovní čáře a my s Martinem upalujeme, abychom jim fandili.

Vojta na sněhuSledujeme průběh celé jejich rozjížďky. Podmínky jsou nesmírně těžké, je mlhavo a není vidět horní bójku. Roman odstartuje docela dobře, jenom málo odpadá po startu. Zdá se, že mu to ale jede. Po chvíli nám všichni zmizí z dohledu kvůli mlze, aby se po nějaké době znovu objevili u spodní bójky. A Roman vjíždí do druhého kola na skvělém 11. místě. Vojtu vyhlížíme hrozně dlouho, ale pořád nic. Nakonec se i on vynořuje z mlhy na konci startovního pole. Tlačí a běží. Už před rozjížďkou byl nešťastný, že mu to na tom sněhu nejede. Roman vjíždí do třetího kola na 15. místě. Trochu si pohoršil, ale pořád si drží kontakt s kvalifikačním 12. místem. Vojta do třetího kola alespoň jede a nemusí tlačit. S napětím očekáváme výsledek třetího kola. Cílem projíždí s odstupem balík prvních deseti  závodníků. Roman mezi nimi není. Poslední dvě postupová místa jsou pořád volná. Ostatní jezdci jsou zatím ještě daleko a nerozeznáváme, kdo přesně se blíží k cíli. Už jsou tady a tak s Martinem počítáme, jedenáctý, dvanáctý, třináctý… Bohužel, Roman mezi nimi není. Dojíždí na 19. místě. Prvních 12 postupuje do skupiny B a Romanovi se do první rozjížďky bude počítat 7. místo. Vojta, spolu s mnoha dalšími závodníky, nedojel v desetiminutovém limitu po vítězi.

Roman na sněhuTo už se chystáme na start skupiny B. Rozhodčí však přesunují startovní čáru. Vítr slábne a stáčí se. Stále čekáme. Čekáme. Mlha houstne. Je nám zima. Jdeme se trochu projet. Martinovi to docela jede, ale já mám hrozně špatný pocit. Nemůžu se ve slábnoucím větru pořádně rozjet. Předjíždí mě kde kdo. Předělávám nastavení lodě, ale mám dost pochybnosti. To nebude dobrý. Nakonec mlha zhoustne natolik, že komise dnešní závod končí a posílá nás všechny zpátky do haapsalského přístavu. Já balím s ulehčením, jsem si skoro jist, že dnes by to nešlo. Ale i kdyby, tak co, že?

Uvidíme, co bude zítra.