Jak ten čas hrozně utíká. Rok s rokem se sešel a znovu je tu Mistrovství světa a Evropy 2014 v ledním jachtingu. Pořadatelskou zemí je Polsko a jet se má na Mazurských jezerech od 1.3. do 7.3. Letos budou Českou republiku reprezentovat 4 závodníci. Martin Vacula, Roman Roček, Vojtěch Komárek a já, Vladislav Ptašnik. Škoda, že ze zdravotních důvodů nemohl Libor Vacula, bude nám fandit z domu. Příští rok určitě bude už zase s námi. Chybět bude i Jakub Zobač, jeden z největších talentů českého ledního jachtingu a dříve i windsurfingu. Taky škoda, no co se dá dělat.

Severní klika, Martin s Romanem, plánují odjet ve čtvrtek ráno ze Starých Splavů. Jižní klika (Vojta a já) se chystáme vyrazit ve středu 26.2. ze Sušice a mít před mistrovstvím nějaký trénink. Samozřejmě to nevyjde. Vojta ještě na poslední chvíli dodělává nový nosník. Nosník je důležitý a lze to pochopit. Lepší Vojtovo plánování by to ale chtělo. Nutno ale přiznat, že odklad odjezdu o den jsem navrhl  já. Dva dny před odjezdem stres jako nikdy před tím. Hodně práce, navíc jsem musel skládat uhlí, aby rodina nezmrzla. Jak to zpívá Nohavice:“:…Lásku bych zrušil…“. Já bych zrušil odjezdy…

Ve čtvrtek těsně před půlnocí vyrážíme z CompoTechu ze Sušice, směr Gižycko, Mazury, Polsko. 1100 km, 14 hodin cesty před námi. Jsme ale dva, to půjde.
Objížďka

Na druhý den v pátek v poledne, 10 minut před odbočkou k Mazurským jezerům, po 1000 ujetých kilometrech, dostáváme zprávu. Chlapci, není to Polsko, je to Estonsko. Jeďte dál! Víc nám Jörg Bohn, evropský komodor, říct nechtěl, měl na lince spoustu dalších lidí. Na posledním vhodném mazurském jezeře se v noci utvořila velká trhlina a zmařila tak šanci na konání MS a ME v Polsku. No co máme dělat. Míjíme odbočku a pokračujeme po hlavním tahu dál na severovýchod. Nezajeli jsme si ani kilometr. Prostě jedeme rovně dál. Vlastně ani nevíme, kam do toho Estonska jedeme, ale zatím je to jedno. Musíme projet dvě další země a to bude trvat nejméně 10 hodin. Za volantem sedí zrovna Vojta a já si z něj dělám legraci. Před obdržením zprávy prohlásil, že už to dorazí až do cíle. Čehož se já, ležíc pohodlně natažen na zadním trojsedadle naší Caravely, teď vehementně domáhám. Že to nebude hodina,  ale dalších 10, nemohl tušit ani jeden z nás.

No, uvidíme, co bude zítra.