Tak dnes brzy ráno jsme zase všichni vstali, snídaně v penzionu spolu s čerstvým mistrem světa Michalem, bydlí s námi na patře. A pak do přístaviště na led připravovat jachty. Začíná Mistrovství Evropy v ledním jachtingu 2010. Všude okolo ty příjemné zvuky příprav. Tu cinkne duralové ráhno o stěžeň, támhle zašustí plachta vytahovaná z obalu, zapraskají hroty tretry v ledu, tu zahaleká závodník na kamaráda v nějaké podivné řeči. Všichni se společným cílem být v 10 hodin připraveni na“skipper meetingu“ a o hodinu později pokud možno porazit všech těch ostatních 206 závodníků okolo. To je asi taková ta mužská ješitnost hýbající dějinami, tedy alespoň těmi „mužskými“ dějinami. Ale pozor, najde se zde i ženský element a to i ve skupině A!

Dnes nás rozdělili do čtyř skupin, ti nejlepší ve skupině A, pak B, C a D. Do „déčka“ jsme jako nováčci bez umístění v předchozích letech zařazeni i my. Čtyři skupiny proto, že trať je relativně malá a na trati se tím pádem bude pohybovat menší počet závodníků. Sníží se pravděpodobnost kolize, která byla v předchozích dnech asi dost vysoká. Vojta Komárek mi včera napsal, že dnes budeme mít silný vítr – až 13 m/s. Zdá se však, že se to vyfoukalo přes noc. Máme jen slabý vítr okolo 3 m/s. Konečně se mi podařilo v autě přepnout teploměr na stupně Celsia. Myslel jsem, že nepatřím k té generaci, která se nevyzná v počítačích a v tom, jak nastavit video. Ale asi patřím. Takže dnes ráno -3 stupně CELSIA a trvalo mi to dva dny. Zima je však snesitelnější, protože tolik nefouká. Tréninkovou jízdu jedu dokonce nalehko bez loupežnické kukly. Ani minerálka v tašce vůbec nenamrzá. Včera jsme jako správní „beach boys“ popíjeli celý den nápoje s ledovou tříští protože nikoho nenapadlo vzít s sebou na závody termosku. Nasazuji tedy hlubokou plachtu do slabšího větru.

Začíná naše rozjížďka. Fouká ještě méně než při tréninku. Je jasné, že při startu je nutné dlouho běžet a získat tak co největší počáteční rychlost. Startuji skoro na konci levého křídla – teoreticky v té méně výhodné pozici. O tom rozhodl los. Kousek nade mnou jsou Martin Vacula a Jakub Zobač. Téměř ve středu na pozici č. 6 startuje Pepa Mareček. Daleko na pravoboku pak Libor Vacula. Pepa má tedy nejvýhodnější pozici z českých závodníků. Pohled na starovní čáru je fascinující. Musíte si uvědomit, že závodníci jsou na této linii rozestaveni po 10 metrech. Při 50 závodnících je linie dlouhá 500 m! Po dlouhém běhu naskakuju do jachty (no, ono je to asi 40 m, ale v mém věku, že?). Sotva popadám dech a přes zamlžené brýle skoro nic nevidím. Jakmile loď získá rychlost vítr mi brýle odmlží. Zdá se, že mi start vyšel. Po nějaké době potkávám na trati Martina Vaculu a dvě kola se ho držím zuby nehty. Kopíruju jeho obraty s mírným zpožděním a doufám, že ví co dělá. Je to přece náš trenér. Ve třetím kole zajíždí dost k pravému břehu, nějak se mi to nezdá a spolu s Holanďanem a Estoncem točíme na opačnou stranu pryč od Martina. V cíli se ukazuje, že to byl dobrý tah. Holanďan, Estonec i já jsme skončili v cíli dříve než Martin. Nakonec zjišťuji, že kromě Jakuba Zobače jsem předjel všechny naše ostatní závodníky. Jakub skončil na 9. místě, dostal se mezi prvních 12 závodníků, kteří postupují do vyšší skupiny, což je super.

Jakub se okamžitě připravuje na další rozjížďku ve skupině C. Pokud by se tam umístil do 12. místa, tak postoupí do znovu o skupinu výš. Bohužel se však umisťuje až na 18. místě, takže postoupí 12 jiných závodníků a Jakub si započítá (18-12) 6. místo ve skupině C. Pak závodí skupiny A a B, na nás se už řada nedostane. Vítr slábne o organizátoři pro dnešní den závodění ukončují.

Takže výsledky z prvního dne ME 2010

Jakub Zobač, skupina C, 6. místo

Vladislav Ptašnik, skupina D, 17. místo
Martin Vacula, skupina D, 18. místo
Josef Mareček, skupina D, 24. místo
Libor Vacula, skupina D, 30. místo

Naši kluci ve skupině D moc spokojení nejsou, já docela ano. Zdá se, že ve slabším větru, kdy se nebojím stěžeň Compotech (prototyp č.4) pořádně zatížit získá jachta dobrou rychlost. V silném větru, jako třeba včera, jsem ho radši povolil. Mám zde už jen jeden a je to přece jen prototyp. Věřím tomu, že příští rok už budeme moci přijít se stěžňěm na světové úrovni a trochu tím pomoct českému lednímu jachtingu dostat se kousek dál na českém nářadí.

Tohle všechno vám píšu vždycky až pozdě večer, což mě dost vyčerpává. Dnes jsme na chvíli usnul na ledě. Až se někde na internetu objeví moje „spící“ fotka, tak vězte, že tu flašku becherovky ke mně samozřejmě naaranžovali moji hodní spoluzávodníci. Včera večer jsem poctivě psal, žádný alkohol, zatímco bratři Vaculové sledovali film. To vám musím ještě napsat, než sám usnu. Oni si lehnou do postele a pustí si na počítači ten film. Každý večer. Ten samý. Když jsou unavení, usnou po 3 minutách. Když jsou fit, tak po 5 minutách. A film běží dál. A já píšu. A pak začne pípat ta baterka. A pak se to vypne. A druhý den nastaví ten film o 2 minuty dál, než minule a vše se zase opakuje. Baterka pípá, oni spí, já píšu. Znám už dialogy zpaměti a než usnou, tak jim je předříkávám. Jednou se na ten film musím taky podívat. Podle těch dialogů je to docela dobrý akční na vyčištění hlavy. Takže dobrou noc všem příznivcům jachtingu, zvláště toho ledního.