čtvrtek 28.1.2016, mistrovství Evropy

ME DN 2016, Fredy Z-42 measuring bAutomatické dveře hotelové garáže se pomalu otevírají. Venku za mimi víří v minitornádu sloupek suchého listí. Dneska to na závodění nebude. Poprvé jedu na závodiště z města za denního světla. Louky okolo jsou zelené, téměř jarní, na nich kontrastně posazené tmavě hnědé budovy farem. Autem lomcují poryvy vichřice.

Kontrolujeme lodě, zda jsou v pořádku. Já tu svou už včera přitáhl do bezpečí těsně u břehu. Dnes ještě pro jistotu sundavám i stěžeň. Ledovcová skoba loď udržela celou noc na svém místě. To je co říct, protože při tak teplém počasí (stále plus 6-8 stupňů) led okolo skoby zpravidla odtaje a ta vypadne. Závěr závodní komise je jasný. Sejdeme se opět další den v 9 hodin ráno. Předpověď na zítra (pátek) je dobrá, pouhých 6 m/s. Komise bude ještě dnes pozorovat led, zda vydrží nápor větru a nerozláme se. Pokud ano, dají nám vědět a asi bychom jeli domů už večer.

Takže dnes žádné zprávy z ledu. Podělím se alespoň o to, co jsem viděl včera ve městě. Slávu a bohatství Norrköpingu pomohli nastartovat holandští obchodníci a podnikatelé na začáku průmylové revoluce před 500 lety. To nám řekl místostarosta při slavnostním zahájení před radnicí. Také mluvil o 150 textilních továrnách, které se nacházejí podél řeky hned vedle centra. Textilky stejně jako u nás prošly úpadkem a město jistě prodělávalo velkou krizi. Ta je dnes očividně za nimi.ME DN 2016, textilky 1 b

Když jsem vstoupil do komplexu továren, který se jako had klikatí podél řeky, nevěřil jsem svým očím. Nejprve vás zarazí řeka sama, je regulovaná, všude náhony, kanály, stavidla, vysoké jezy. Textilky potřebovaly hodně vody. Vše postavili co nejblíž u řeky a vodu přiváděli přímo do provozů. Procházím v soumraku okolo továrních hal stojících těsně jedna vedle druhé. ME DN 2016, textilky 3 bVšechny dokonale zrekonstruované, přeměněné na koncertní sály, sídla firem, kavárny, bary, divadla. Všelijaké instalace a umělecká díla. Jdu přes most, přes kanál, další můstek, přes náhon, přes řeku. V řece komín, v řece světla, na špičkách továrních komínů obrovská světla jako napodobenina svíce. Představuji si, jak to tady muselo vypadat tenkrát v plném provozu.ME DN 2016, textilky 2 b

Sám pocházím z Krnova, ze Sudet, kde němečtí podnikatelé také vybudovali mnoho textilních továren. Komunisté je provozovali 40 let, bez investic do nových technologií a bez investic do ochrany životního prostředí. Pamatuji si, jak po řece Opavě plula spousta kopečků pěny, jeden vedle druhého, a my jako kluci jsme se do nich trefovali kameny. Jednou tekla červená voda, jednou modrá, podle toho, jaké barvy v textilce při barvení zrovna používali. ME DN 2016, textilky 4 bTady v Norrköpingu musela být situace ještě mnohem hoší, při tak velké koncentraci továren. Hustý dým z továrních komínů, znečištěná voda v řece, hodně zahuštěná nízká obytná zástavba okolo továren, kouř z topení v obydlích dělníků…

Ale dnes to tady žije. Prodírám se davem lidí, kteří se vyhrnuli z divadla, všude parkují auta těch, kteří tu jsou ještě v práci, uhýbám cyklistům, kterých je tu spousta. To by se jistě líbilo architektům naší továrny Compotech, Ireně a Karlovi Jandovým ze Sušice. Tady v Norrk)opingu se sešli schopní lidé spolu s moudřými úředníky (zní to jako protimluv?) a lidé z vizí dostali prostředky a prostor pro její uskutečnění. Dopadlo to nádherně. Až se sem třeba jednou dostanete, rozhodně si projděte místní „továrny“.

No, uvidíme, co bude zítra…