Dnes se toho stalo opravdu spoustu a ze všech dojmů mi jde hlava kolem. Byl to hrozně náročný den a skončil pozdě. Původně jsem už chtěl jít taky spát, ale prožité události se mi pořád honí hlavou, tak se z toho třeba vypíšu.

Ráno v 9:00 skipper meeting. Jsme tam včas. Vysvětlí se, co je třeba, start první rozjížďky v 10:00. To se týká Vojty, který startuje ve skupině C. Libor a já budeme stát na startu ve skupině B vedle sebe, na pozicích 43 a 45, dle umístění v předchozích letech. Pak bude následovat závod skupiny A. Jen krátké vysvětlení: 150 přítomných závodníků z celé Evropy je rozděleno na 3 skupiny zhruba po 50 účastnících. Jinak by se na trať nevešli. Vojta startuje v té, řekněme, „nejhorší“, v céčku. Nejhorší není asi nejlepší slovo, všichni kdo v ní jsou už musí mít něco za sebou. Dá se říct, že poslední z nich je 150. v Evropě. No kolik lidí to o sobě může říct? I při vědomí toho, že jde o nenormální sport pro šílence. Libor a já startujeme v „béčku“. Ti nejlepší jsou v „áčku“ a to je evropská elita. Prvních 15 z nich, troufnu si říct, je světová elita. Každý závodník má šanci ze své skupiny postoupit výše, pouze ale v první rozjížďce. Musí se však umístit nejhůře na 12. místě. Takže jdeme na to.

Vojta se vrhá do první rozjížďky. Na startu si vede dobře. I po prvním kole je na dolní bójce v polovině startovního pole. Ve druhém a třetím kole se však propadá stále hlouběji a končí na 39. místě. Divíme se, jak to? Vojta nám vysvětluje, že v nově připadlém sněhu je při kurzu na zadní vítr hrozně pomalý a tam ho předjíždí spousta lidí. Na stoupačku se drží. Včera začal bohužel padat sníh a pořád ještě padá. Zatím fouká docela silný vítr, který pomáhá překonat sněhové návěje, které dosahují místy i 20 cm. Dají se projet, ale jachtaře o Vojtově (110 kg) váze nutně zpomalí.

Závod pokračuje skupinou B, nažhavení nastupujeme s Liborem na startovní čáru. Start se mi velice povedl, nové tretry nezklamaly. Libor kousek za mnou, nevím kde, koukám jen dopředu. 62 borců se žene na návětrnou bóji a všichni se chtějí umístit do 12. místa a postoupit tak do skupiny A. Nějak se mi podaří být na horní bóji první. Ostatní mě ale pronásledují jak ohaři. Při jízdě na zadní vítr vidím, že mají větší rychlost než já.  Čím to? Zaďák je přece moje doména. Na dolní bóji přijíždím už druhý. Bohužel se postupně propadám, ve druhém kole se mi, kvůli závějím, nedaří prohnout stěžeň a rozhulákat loď do maximální rychlosti. Vidím, že mám příliš tvrdé nastavení. Když na stoupačce už už zrychluji, zvedne mě poryv na dvě brusle a zpomalí. Zkouším to, co můžu, ve druhém kole jsem na 12. místě. To by ještě šlo, ohaři za mnou ale nepolevují. Na horní bóji v posledním, třetím kole, jsem asi na 18. místě. Poslední zaďák riskuji, jedu celou dobu na hranici smyku, jednu brusli stále zdviženou nad ledem. Nakonec dojíždím na 16. místě. Je to moc hezké umístění, ale na postup do áčka to nestačí. Libor přijíždí na 41. místě. Vůbec mu to nevyšlo. Nevadí, budeme dál bojovat v béčku.

Vojtova skupina C odjela ještě dvě další rozjížďky a Vojta se v nich umístil na 39. a 29. místě. Jeho zaďáky jsou stále větší problém. Vítr totiž slábne, a sněhu stále přibývá. Vojta byl v jedné z jízd na horní bójce šestý, pak to ale všechno ztratil. Docela často musel loď na zaďák dokonce rozbíhat.

V naší skupině B se pak podařilo uskutečnit další tři rozjížďky. Libor se jen zlepšoval (kromě poslední rozjížďky) a já už jen zhoršoval. Poslední rozjížďka byla velice prazvláštní a stojí za to se o ní zmínit. Vzdal jsem ji po dvou kolech a byl hodnocen jako DNF (nedojel). Viditelnost se během této rozjížďky tak zhoršila, že jsem nemohl najít návětrnou bójku. Sněží a není nic vidět. Při průjezdu závějemi stříká prachový sníh do obličeje, do pusy, všude. Brýle se mlží, strhnul jsem je. Chvíli vidím lépe, pak mi ale prašan namrzá na víčka. Minu bóji, jedu někam daleko nahoru a přeskakuji trhlinu. Naštěstí se nic nestalo, přejíždím ji zpátky, na návětrnou bóji přijíždím shora! Nadjel jsem pár set metrů navíc. Dole po prvním kole vidím, že jsem pořád asi v půlce startovního pole, zkouším další kolo, ale ztratil jsem se znovu. Okolo vidím další zmatené jachtaře, někteří dokonce zastavují a snaží se zahlédnout bóji. Normálně nikdy nevzdávám, ale tohle je proti zdravému rozumu. Obracím jachtu zpátky a jedu dolů, aniž bych dokončil. Ptám se organizátorů, zda je závod zrušen, udiveně kroutí hlavou, že ne, proč? Po příjezdu do mariny podávám protest, každý mi ale tvrdí, že nemám šanci.
 
Balíme skoro za tmy. Všude leží spousta sněhu napadaného během dne. Je nám jasné, že to je konec. Sněhu je na mnoha místech vysoko nad nosník jachty, v tom se nedá jezdit. Teď se ale těšíme se na sprchu, na jídlo a pití. Celý den v blizardu pěkně unaví. Já jsem trochu ve stresu, večer se má konat schůzka národních prezidentů. Je třeba rozhodnout co s nastalou situaci. Taky se má projednávat můj protest. Sprchu jen rychlou a večeři zhltnout. Běžím do hlavního stanu.

Diskuze zástupců jednotlivých výprav je velice zajímavá a poučná. Narodil jsem se v komunismu, nebo v socialismu, nebo jak ten ráj na zemi za zadrátovanými hranicemi nazvat. Vždycky, když ale vidím takovouto svobodnou diskusi nebo se jí i dokonce účastním, je to pro mne něco jako vidět zjevení. IDNYIRA je nezisková organizace. Nemá profesionální zaměstnance. Hospodaří s ročním rozpočtem asi jeden a půl milionu korun. Má svá pravidla. Těmi se řídí! Je nezávislá. Je tvořena lidmi ze spousty evropských zemí. Ti tady teď tady sedí a rozhodují, co bude dál. Nemají stejné názory. Řeší problém, argumentují, předkládají stanoviska svých výprav.

Problémem je, že oproti předpovědi zde napadlo mnohem více sněhu a jsme v podstatě vyřízeni. Formálně lze mistrovství ukončit, dokončených rozjížděk je na to dost. Zvažují se další možnosti, většina výprav chce pokračovat. Lidé si akci naplánovali dlouho dopředu, mají zařízené dovolené, pro mnohé je to vrchol sezony ledního jachtinku. Zaplatili nemalé startovné. Zvažují se všemožné varianty, logistika případného přesunu, alternativní místa. Informace o alternativních místech ale nejsou spolehlivé a dnes tedy nelze rozhodnout. Víme, že zítra mohou nastat tyto čtyři situace:

–          mistrovství bude ukončeno
–          přesun na jiné místo v Polsku
–          přesun do Estonska
–          přesun do Švédska

Neříkal jsem to už někde? Šílený sport pro šílence. Uvidíme, co bude zítra. A můj protest? Byl uznán a  čtvrtá rozjížďka skupiny B by měla být vymazána.

Výsledky české výpravy na ME DN 2013 po prvním dni
CZ 112, V. Ptašnik, skupina B, 14. místo  (4., 8., 15., 46./DNF)

CZ 97, L. Vacula, skupina B, 21. místo (41., 11., 5., 33.)

CZ 113, V. Komárek, skupina C, 39. místo (39., 35., 29.)

celkové výsledky zde