Ráno v 9 hodin dorážíme k mazurským jezerům, do městečka  Gižycko, místa konání letošního ME. Už při příjezdu vidíme na veliké ploše jezera Niegocin plachty Monotypů XV. Tyto lední jachty se sem přesunuly z Estonska, aby zde dokončili své mistrovství Evropy. Podle Matse Akerblada, komodora této třídy je zdejší jezero nyní nejlepším místem pro lední jachtink v celé Evropě. Cestou ještě vybereme hotýlek a vyrážíme na led. V Ekomarině jsme první DN-káři, kousek od nás mají základnu polští Ice Optimisti, kteří zde mají také svůj závod.

Led je hrbolatý, se zbytky sněhu. Ještě nedávno ho však pokrývala tlustá vrstva sněhu, takže je to vlastně ráj. Připravujeme lodě a vyrážíme na trénink. Fouká 5-7 m/s a jsou 3 pod nulou. Já s Liborem jsme na Niegocinu letos již podruhé. V Polsku jsme byli dokonce ještě víckrát, ale Vojta, ten je dnes úplně prvně na ledu. Předem ho lituji, jsem si jistý, že zítra se nebude moci pohnout. Pak chvilku jezdíme ve třech, Libor zkouší stěžeň Jeff Kent. Nejezdí mu to po větru, pauzíruje. Necítí se dobře, není divu, po noci beze spánku. Všichni máme rudé oči. My s Vojtou však pokračujeme a vylepšujeme postupně jeho trim. V posledních dvou rozjížďkách mám co dělat, abych se před ním udržel. To má někdo kliku, nemusí vůbec trénovat po třech hodinách mě prohání jako zajíce.

Po tréninku mažeme do hotelu a v devět večer upadáme všichni do hlubokého spánku.