Neděle 6. dubna 2014

Alexandr R 15 na CZ 112Dneska vstávání před devátou, abychom byli včas v hospodě na snídani. Vedoucí Ludmila se vždycky usmívá, že všechno bude hned, ale holky v kuchyni to nějak nezvládají. Hrozně dlouho to trvá, půlku věcí zapomenou donést a je třeba se pořád připomínat. Start závodu má být v 11:00 hodin. Předpověď nebyla špatná.  Dnes pojedeme první den ruského mistrovství. Přihlásilo se 33 závodníků. Jenom namátkou, z Vladivostoku, z Irkutska, z Novosibirska, z Moskvy, z Petrohradu a nevím přesně ještě odkud. No a my Evropani, Německo, Švýcarsko a Česko.

CZ 112 na R 15Na startu jsme včas, se správnými bruslemi, ale bohužel nefouká. Po obědě na ledě nás Stan Macur vyžene na startovní čáru, nic se ale neděje. Pak jednu rozjížďku zkusíme, ale je zrušena, první loď nedojela v časovém limitu na jedno kolo, který byl 9 minut. Až pozdě odpoledne se nám podaří odjet jednu rozjížďku ve velice slabém větru. Už předem vím, že pro mne to nebude nic moc, ale snažím se. Dojel jsem na devátém místě. Je velice teplo, určitě víc než 10 stupňů. Led začíná na povrchu měknout. Musím vyměnit moje ostré brusle za nějaké jiné, s větším úhlem břitu. Stejně nemáme co dělat, tak otestuji tři páry. Nejlépe vyšly kupodivu vingly, brusle do břečky. . Ještě je ověřím s Jeremym – Z 101. Fakt jedu rychleji.

Jeremy Bachelin, Pierrův (Z 25)  syn, je velice talentovaný jachtař. Je to ještě junior, nicméně už se stihl účastnit Amerického poháru mládeže v loňském roce. Byl trimerem křídla AC 45 a jeho švýcarský tým skončil na 4. místě. Dokonce kvůli tomu odložil na rok studium. Skoro celý rok se na Americký pohár připravoval na katamaránech D 35 Decision na švýcarských jezerech. A ty v Compotechu dobře známe, vždyť ráhna, čeleně a profily vyvažovací konstrukce byly vyrobeny u nás v Sušici. No, myslím, že o něm ještě uslyšíme. Účastnil se i DN závodů na Lipně. Rozhodně taťku i mně dost prohání.

A jdeme na další závod. Na startu způsobuji se svými bruslemi pozdvižení. Godie G4 si ťuká na čelo, že to jako nemůže fungovat. No, uvidíme… Zpočátku mi to jede, ale pak vítr ustává a je velice nepravidelný. Hodně se běhá. Dost závodníků nezná pravidla a zkracují si při běhání trať. Škoda, ty brusle fakt jely, potřeba byl jen o malinko silnější vítr. Když dojíždím do cíle, nemám přehled, kolikátý vlastně jsem. Při rozjížďce, ve které se běhá, je startovní pole zpravidla strašně promíchané. Některé lodě jsou klidně i o kolo pozadu. Mnoho jich je v cíli, člověk ale neví, kdo normálně dojel a kdo vzdal. Až večer v hospodě vidím z výsledků, že jsem na 7. místě. To jde, vzhledem k větru a k mé váze 95 kg. A Jeremy mě předjel na cílové čáře. Jsem z toho běhání nějaký unavený, a tak jsem rád, že je pro dnešek konec.

No, uvidíme, co bude zítra.