24.-26.8. 2012 Mořské mistrovství katamaránů Polska

Tak jsme zase v Polsku na vodě. Naposledy jsme zde závodili v roce 2010. Trojměstí (Gdaňsk, Sopot a Gdynia) nás přivítalo hustým prázdninovým provozem. Letos nejsme jediní z Čech, spolu s námi je tu posádka Jan Kopun a Jan Kratochvíl se svým Hobie Tigerem. Za to, že jsme tady, může tak trochu zrušení tradičního katamaranového závodu Fehmarn Rund 2012. Přesvědčit oba Jany, abychom se vydali místo toho sem, na polskou Riviéru, nebyl ale žádný problém.

Polské mořské mistrovství katamaránů pořádá klub UKS Navigo, ve kterém je výraznou osobností Jacek Noetzel, jeden z nejlepších polských závodníků třídy A-class. Zároveň působí jako trenér mládeže a pro rozvoj polského katamaranového jachtinku dělá opravdu mnoho. Klobouk dolů před jeho prací. Letos se bude startovat v kategoriích A-class, F18, Catamaran Open, Hobie 16. Zároveň s námi proběhne na stejné trati polské mistrovství ve třídě Finn.

V pátek 24.8. se ve slabším větru podařilo odjet tři rozjížďky. Foukalo se severu, od moře na pláž a nebyly skoro žádné vlny. Na břehu před startem jsem ke své hrůze zjistil, že jsem při balení na Lipně vzal spojovací tyč kormidel z Vítkova Predatora CZE 013, která je asi o 20 cm delší. No co, není čas a jedeme na start. První rozjížďka – katastrofa. Obě kormidla jsou otevřená, je to strašná brzda. Při  obratu se loď nedotočí a vždycky úplně zastaví. Poprvé je naše loď zároveň závětrná i návětrná – ať  pohnu pínou k sobě nebo od sebe, musím přemáhat velký odpor, jakoby kormidla někdo držel pod vodou. Přesto dojíždíme do cíle třetí za oběma Tornády (ve výsledcích je chyba, která neměla vliv na konečné pořadí).

V pauze před další rozjížďkou probíhá na vodě v prostoru startu horečná úprava páky. Tadeášovi nesedla včerejší večeře a je mu špatně. Začíná zvracet. Já řežu karbonovou páku, abych ji zkrátil. Okolo nás jezdí polské posádky a kroutí hlavami.. Musí na nás být hrozný pohled. Jeden bleje a druhý se snaží pilkou potopit loď. Oprava se povede, od oka nastavujeme souběh kormidel a obě další rozjížďky už  vyhráváme. Oběma Honzům na F18 se příliš nedaří a dojíždějí na 7. místě. Nutno říci, že polské posádky na F18 vůbec nejsou špatné, mají lodě dobře vytrimované a s takovou konkurencí na F18 se kluci u nás doma zatím prostě nepotkají. 

Druhý den se díky slabému až žádnému větru podaří odjet pouze jednu exhibiční rozjížďku v těsné blízkosti mola v Sopotech. Jedou všichni najednou, asi 45 katamaránů, 13 finů a do toho ještě asi 5 místních Optimistů. Je to velká sranda. Pak se chvíli čeká, co bude dál a nakonec vítězí grill party, rozhodčí nás posílají na břeh. Na břehu jsme první (inu maso volá) a tak čekáme na ostatní, aby nám pomohli přenést loď z pláže zpátky do klubu. Průjezd do klubu je pro našeho Predátora příliš úzký a musíme jej odnést. První noc jsme sice nechali katamaran na pláži, přečkal v pohodě. Jacek nás ale varoval, že jsme v Polsku a někdo by nám ho mohl prostě rozbít. Přenášet nám pomáhají polští mládežníci, které Jacek trénuje a kteří s námi závodí v kategorii Open. Už jsme sehraní a nejvíce se osvědčila Ania, „kierowca wuzka, (zcela vpravo)“, která se vždycky postarala o náš vozík, zatím co Predator se i se stěžněm kolébal na ramenou ostatních při přenášení přes úzký průjezd na pláž. Anio, dík!

Třetí den se nám podařilo odjet tři rozjížďky. Ta první byla výživná. Právě při startu F18, kde jel český Hobie Tiger, se přihnal mrak a začalo foukat. Fouká od  břehu a to v Sopotu znamená velké poryvy. Takže za slušného větru vyrážíme i my, cunningham naplno stažený, poryvy dosahují 15 m/s, prší a přestávám vidět přes brýle. Horko těžko to zvládáme, na návětrnou bóji dojíždíme druzí za Tornádem otce a dcery Kondlewských. Dolů po větru se je snažíme předjet, ale marně. Vedou si velmi dobře. Stažení genakru se jim ale nepodaří, sjedou příliš daleko za návětrnou bóji. Nám to vyšlo jen díky Tadeášově nekompromisnímu a rychlému stažení genakru – přes silný poryv a náš šílený náklon v těsné blízkosti další F18ky v závětří . Vyštracháme se na trapézy a jedeme stoupačku. Přes mokré a zamlžené brýle vidím, že problém Kondlewských pokračuje. Genakr už je sice schovaný, jejich Tornádo vysoko na jednom plováku, otec na trapézu a dcera: Do půl pasu ve vodě visíc na trapézu se opakovaně snaží dostat zpátky nahoru za otcem.  Nakonec to ustojí, pokračují dále, avšak s velkou ztrátou. Podle Texel ratingu dojíždíme na druhém místě za jednou z mládežnických posádek. Ostatní rozjížďky už v klidnějších podmínkách vyhráváme a stáváme se tak Mistry Polska v kategorii Open.

Nutno říci, že konkurence v naší kategorii přes počet 11 lodí nebyla tak velká. Závodili jsme prakticky pouze proti dvěma Tornádům, ty nám daly ovšem pořádně zabrat. Ostatní mládežnické lodě neměly v daných podmínkách příliš šancí. Stejně nás to ale těší. Nevím, jak Tadeáš, ale já se tím budu až do příštího roku chlubit, speciálně na závodech v Polsku. Kdo ví, jestli se to jěště někdy podaří, být „Mistrz Polski“!
výsledky
fotografie